Zpěvník - lidové písničky Báječná Lednice - region, turistika
Valtice - hlavní město vína Romantický Mikulov
 

Zpěvník
Moravské, české a slovenské lidové písničky
Písničky o koních
Texty

 
Označení

"*" jsou označeny známé písničky.
"**" jsou označeny velmi známé písničky.
"***" jsou označeny nejznámější písničky.
"+" jsou označeny další zajímavé písničky.
"?" jsou označeny písničky, kde není jisté, zda je text správný či úplný, nebo která verze či varianta písničky je "ta správná", "nejznámější" nebo "prioritní".

 
Texty písniček

 
** Ach synku, synku, doma-li jsi, ach synku, synku, doma-li jsi,
tatíček se ptá, oral-li jsi, tatíček se ptá, oral-li jsi.
Oral jsem oral, ale málo, oral jsem oral, ale málo,
kolečko se mi polámalo, kolečko se mi polámalo.
Když se Ti zlámalo, dej ho spravit, když se Ti zlámalo, dej ho spravit,
nauč se, synečku, hospodařit, nauč se, synečku, hospodařit.
* A já mám koníčka vraného, na štyry noženky kutého,
on mňa pěkně nosí, po studenej rosi, a já si sednu si na něho.
on mňa pěkně nosí, po studenej rosi, a já si sednu si na něho.
Enom mě, koníčku, pěkně nes, pres hory, pres doly, pres ten les,
dám ti podkověnky, na štyry noženky, ešče dnes, ešče dnes, ešče dnes,
dám ti podkověnky, na štyry noženky, ešče dnes, ešče dnes, ešče dnes.
VIZ TÉŽ "Jenom ty mě, můj koníčku, jenom Ty mě, pěkně nes".
* A já sám, vždycky sám, své koníčky osedlám,
a já sám, vždycky sám, své koníčky osedlám,
své koníčky okšíruju, svou panenku pomiluju, a já sám, vždycky sám, své koníčky osedlám,
své koníčky okšíruju, svou panenku pomiluju, a já sám, vždycky sám, své koníčky osedlám.
Aj, Ty Juro cigáne, udělej ně grumlu,
já si budu grumlovat, až na vojnu půjdu, ej, až na vojnu půjdu.
Koníčkovy podkovy, budú naše zvony,
ty nám budú zvoniti, až pojedem z vojny, ej, až pojedem z vojny.
Nechodívaj šohaj k nám, nerada Ťa vidím,
rozrhané gatě máš, já sa za Ťa stydím, ej, já sa za Ťa stydím.
Dondi k nám až v nedělu, až budeš mět šaty,
já Ťa ráda uvidím, panimáma taky, ej, panimáma taky.
VERZE 1:
* ? Aj, vy páni, zemanové, proste Pannu Mariu,
aby Pán Bůh, ochraňoval, tu moravskú krajinu,
zemané sa modlili, šablenky si brúsili, do boja sa chystali,
zemané sa modlili, šablenky si brúsili, do boja sa chystali.
Oheň horí, dým sa valí, Turek jede krajinú,
chystajú sa, zemanové, chystajú sa na vojnu,
zemané sa modlili, šablenky si brúsili, do boja sa chystali,
zemané sa modlili, šablenky si brúsili, do boja sa chystali.
VERZE 2:
* ? Aj, vy páni, zemanové, proste Pannu Mariu, aby ona, ochránila, tú moravskú krajinu,
zemané sa búřili, šablenky si brúsili, do boja sa chystali.
Oheň horí, dým sa valí, Turek jede krajinú, chystajú sa, zemanové, chystajú sa na vojnu,
zemané sa búřili, šablenky si brúsili, do boja sa chystali.
Aj, vy Žďárské vrchy moje, aj, vy Žďárské lesy hluboké,
pásla má panenka koně, na zelené louce široké,
pásla má panenka koně, k rybníku napájet chodila,
kůň se jí splašil, v lesích se ztratil, má panenka tam zbloudila,
kůň se jí splašil, v lesích se ztratil, má panenka tam zbloudila.
Aj, vy Ždárské vrchy moje, aj, Vy Ždárské lesy hluboké,
hledal sem já svou panenku, na zelené louce široké,
hledal sem já svou panenku, všechny lesy sem prochodil,
k rybníku zašel, koníčka našel, děvčátko mně jiný odloudil,
k rybníku zašel, koníčka našel, děvčátko mně jiný odloudil.
Až si vzpomeneš, na ten Žďárský les,
na hluboká krásná údolí, na rybníky, kam jsme chodili,
já rád vzpomínám, mládí dalo nám,
louky naše milé, rozkvetlé a bílé, na ta místa já se vracívám,
louky naše milé, rozkvetlé a bílé, na ta místa já se vracívám.
Až si vzpomeneš, na ten Žďárský les,
na hluboká krásná údolí, na rybníky, kam jsme chodili,
já rád vzpomínám, mládí dalo nám,
louky naše milé, rozkvetlé a bílé, na ta místa já se vracívám,
louky naše milé, rozkvetlé a bílé, na ta místa já se vracívám.
A keď sa Janoško, na vojnu bral, prišel pod okénko, smutně volal
VIZ "Ja keď sa Janoško, na vojnu bral, prišel pod okénko, smutně volal".
* Ani já, ani Ty, robit nebudzeme, ani já, ani Ty, robit nebudzeme,
šedněme do koča, sedněme do koča, vozit še budzeme,
šedněme do koča, sedněme do koča, vozit še budzeme.
Bulo lúbeníčko, už něbudze taky, bulo lúbeníčko, už něbudze taky,
bol to párobeček, bol to párobeček, ně taký jednaký,
bol to párobeček, bol to párobeček, ně taký jednaký.
Chodili by do nás, parobci za radom, chodili by do nás, parobci za radom,
ej ale něchoďa, ej ale něchoďa, bo ja spim zo dědom,
ej ale něchoďa, ej ale něchoďa, bo ja spim zo dědom.
Bo ja spim pri stěně, a dědo na kraju, bo ja spim pri stěně, a dědo na kraju,
keď dakto zadurká, keď dakto zadurká, to dědo stavajú,
keď dakto zadurká, keď dakto zadurká, to dědo stavajú.
? A od Prešova, a od Prešova, a od Prešova v tým poľu,
a od Prešova, a od Prešova, a od Prešova v tým poľu,
neše še Janík, šerdečko moje, neše še Janík na koňu,
neše še Janík, šerdečko moje, neše še Janík na koňu.
A za ním idze, a za ním idze, a za ním idze ocec, mac,
a za ním idze, a za ním idze, a za ním idze ocec, mac,
vrac še Janíčku, šerdečko moje, vrac še Janíčku, vrac še, vrac,
vrac še Janíčku, šerdečko moje, vrac še Janíčku, vrac še, vrac.
A ja še veru, a ja še veru, a ja še veru nevrácim,
a ja še veru, a ja še veru, a ja še veru nevrácim,
radšej svoj život, šerdečko moje, radšej svoj život utracim,
radšej svoj život, šerdečko moje, radšej svoj život utracim.
Šicko še žitko, rozžeľeňelo, jará pšenička něschodzí,
šicko še žitko, rozžeľeňelo, jará pšenička něschodzí,
mala ja chlapca, preľubeneho, aľe už do nás něchodzí,
mala ja chlapca, preľubeneho, aľe už do nás něchodzí.
A on pořád stál
VIZ "Tam u Královýho Hradce, lítaly tam koule prudce".
Až já pojedu přes ten les, jen ty mě koníčku pěkně nes,
stupej a stupej, jenom nedupej, nes mě koníčku, kam ty chceš,
stupej a stupej, jenom nedupej, nes mě koníčku, kam ty chceš.
Až pojedu orat, na rovinu širú, zavolám si sebú, hej, frajírenku moju milú.
Frajírenka moja, bude se mnú chodit, a koníčky vrané, hej, ručenkú jich bude vodit.
*** Břeclavská kasárna malovaná, malujú ju chlapci se šablama,
chlapci se šablama, děvčata slzama, břeclavská kasárna malovaná,
chlapci se šablama, děvčata slzama, břeclavská kasárna malovaná.
Břeclavská kasárna široký dvůr, po něm sa procházá šohajek můj,
po něm sa procházá, převelice pláče, až sa ta kasárna celá třase,
po něm sa procházá, převelice pláče, až sa tá kasárna celá třase.
Počkajte, děvčata, tři měsíce, bude nás rukovat na tisíce,
vy budete plakat, my budeme skákat, v břeclavskej hospodě pri muzice,
vy budete plakat, my budeme skákat, v břeclavskej hospodě pri muzice.
* Bude jar, bude jar, ej, budú chlapci orat, bude jar, bude jar, ej, budú chlapci orat,
a já voják švarný, a já voják švarný, a já voják švarný, ej, musím mašírovat,
a já voják švarný, a já voják švarný, a já voják švarný, ej, musím mašírovat.
Bude jar, bude jar, ej, budú chlapci kosit, bude jar, bude jar, ej, budú chlapci kosit,
a já voják švarný, a já voják švarný, a já voják švarný, ej, mosím šablu nosit,
a já voják švarný, a já voják švarný, a já voják švarný, ej, mosím šablu nosit.
MÍSTO "bude jar" SE NĚKDY ZPÍVÁ "bude máj".
MÍSTO "voják švarný" SE NĚKDY ZPÍVÁ "nebožátko".
** Co je to za děvčátko, s modrýma očima,
přivezlo nám včera do mlýna, dvě míry ječmena,
přivezlo nám včera do mlýna, dvě míry ječmena.
Prosila mlynáře, aby jí ho semlel,
že mu dá za každou mírčičku, slaďoučkou hubičku,
že mu dá za každou mírčičku, slaďoučkou hubičku.
Mlynáři, ach mlynáři, vy chlapci veselí,
ptám se vás, zda-li jste nenašli, můj věnec zelený,
ptám se vás, zda-li jste nenašli, můj věnec zelený.
My jsme ho nenašli, my jsme ho viděli,
Tvůj věnec překrásně zelený, plave po Dunaji,
Tvůj věnec překrásně zelený, plave po Dunaji.
Mlynáři, ach mlynáři, na vory sedejte,
můj věnec překrásně zelený, po vodě hledejte,
můj věnec překrásně zelený, po vodě hledejte.
Kdyby jsme zapřáhli, čtyři páry koní,
Tvůj věnec překrásně zelený, nikdo nedohoní,
Tvůj věnec překrásně zelený, nikdo nedohoní.
VIZ TÉŽ "Ej, volari, volari, kde ste volky pásli".
VIZ TÉŽ "Valaši, Valaši, kde ste ovce pásli".
*** ? Co sa to, šupoce, za tú stodolú, co sa to, šupoce, za tú stodolú,
šohajove koně, šohajove koně, šohajove koně, vody hledajú,
šohajove koně, šohajove koně, šohajove koně, vody hledajú.
Nemajú, nemajú, chtělo sa jim pit, nemajú, nemajú, chtělo sa jim pit,
mosela šenkérka, mosela šenkérka, mosela šenkérka, pro vínečko jít,
mosela šenkérka, mosela šenkérka, mosela šenkérka, pro vínečko jít.
Špatný si, synečku, špatný hospodář, špatný si, synečku, špatný hospodář,
že svojím koníčkom, že svojím koníčkom, že svojím koníčkom, vody nepodáš,
že svojím koníčkom, že svojím koníčkom, že svojím koníčkom, vody nepodáš.
Špatná si, dceréčko, špatná kuchařka, špatná si, dceréčko, špatná kuchařka,
když sa Ti na plotně, když sa Ti na plotně, když sa Ti na plotně, pálí zásmažka,
když sa Ti na plotně, když sa Ti na plotně, když sa Ti na plotně, pálí zásmažka.
MÍSTO "vody hledajú" SE NĚKDY ZPÍVÁ "vody nemajú".
Černohorský kostelíček, kolem něho černý les,
černohorský kostelíček, kolem něho černý les,
až já kolem půjdu, vzpomínat si budu, co dělá můj milý dnes,
až já kolem půjdu, vzpomínat si budu, co dělá můj milý dnes.
A on jede, jede, jede, na svém vraném koníčku,
a on jede, jede, jede, na svém vraném koníčku,
vesele si zpívá, a přitom připíná, na levý bok šavličku,
vesele si zpívá, a přitom připíná, na levý bok šavličku.
* Čie že sú to koně, čie že sú to koně, ve dvore,
ja že s nima žiaden, ja že s nima žiaden, neore?
Čie by to byly, čie že by to byly, moje sú,
oni ma k mej milej, holuběnce sivej, donesú,
čie by to byly, čie že by to byly, moje sú,
oni ma k mej milej, holuběnce sivej, donesú,
Hop koníčky moje, hop koníčky moje, do skoku,
buděm ležat milej, holuběnce sivej, pri boku.
Něbuděm sa, něbuděm sa modlit, otčenáš,
hop, teraz ma milá, holuběnka sivá, pobozkáš,
něbuděm sa, něbuděm sa modlit otčenáš,
hop, teraz ma milá, holuběnka sivá, pobozkáš.
Tancovala by som, tancovala by som, sama som,
kup mi, milý, čižmy, kup mi, milý čižmy, bosá som.
Aj keď mi tie čižmy, aj keď mi tie čižmy někúpíš,
něbuděm Ťa bozkat, něbuděm s Tebú spať, uvidíš,
aj keď mi tie čižmy, aj keď mi tie čižmy nekúpíš,
něbuděm Ťa bozkat, něbuděm s Tebú spať, uvidíš.
VIZ TÉŽ "Čí že sú to koně, ve dvore, ve dvore", JINÁ MELODIE.
** Čí že sú to koně, ve dvore, ve dvore, ja že s nima žáden, neore, neore,
čí že by to byly, moje sú, však mě za mú milú donesú, však mě za mú milú donesú.
Na kopečku stála, plakala, plakala, Jezu, Jezu, Marja, volala, volala,
Jezu, Jezu, Marja, jemine, bude-li to chlapec nebo ne, bude-li to chlapec nebo ne.
Bude-li to chlapec, bude švec, bude švec, bude robit čižmy, na tanec, na tanec,
bude-li to dívča, Maria, bude frajárka jako já, bude frajárka jako já.
Bude li to chlapec, bude pán, bude pán, bude on na vojně, kapitán, kapitán,
bude-li to dívča, Maria, bude frajárka jako já, bude frajárka jako já.
VIZ TÉŽ "Čie že sú to koně, čie že sú to koně, ve dvore", JINÁ MELODIE.
* ? Čtyři koně ve dvoře, žádnej s nima neoře, tralálalala, tralálalala, žádnej s nima neoře.
Oře s nima Pepíček, má na stranu klobouček,
tralálalala, tralálalala, má na stranu klobouček.
Až to pole doorá, na Aničku zavolá, tralálalala, tralálalala, na Aničku zavolá.
** Čtyři páry bílejch koní, podkovy jim pěkně zvoní, ty mě povezou, rovnou za Tebou,
čtyři páry bílejch koní, a ty nikdo nehoní, až za naší zahradou, prásknu bičem nad hlavou.
VIZ TÉŽ "Já mám panenku, za horama, cesta je dlouhá k ní".
Darmo na mňa, milá, darmo na mňa myslíš, darmo na mňa, milá, darmo na mňa myslíš,
na vojnu Ťa dajú, mňa druhým vydajú, však uvidíš,
na vojnu Ťa dajú, mňa druhým vydajú, však uvidíš.
Až já budu, milá, na koníčka sedat, až já budu, milá, na koníčka sedat,
šavlénka zazvoní, srdce Ťa zabolí, budeš plakat,
šavlénka zazvoní, srdce Ťa zabolí, budeš plakat.
* Dybych já měl, můj ty světe, koně vrané, dyby byly, od kovára, okované.
koně aj s košinú, jel bych tú dědinú, kde přebývá, moje dívča, malované,
koně aj s košinú, jel bych tú dědinú, kde přebývá, moje dívča, malované.
Dyby tys měl, můj šohajku, koníčků pět, nemohla bych, můj ty smutku, v srdéčku mět,
takého šohaja, co pýchu naháňá, co zapomněl, po čem voní, chudobky květ,
takého šohaja, co pýchu naháňá, co zapomněl, po čem voní, chudobky květ.
Dojdi večer, múj šohajku, dojdi za mnú, měj si třeba, múj ty Bože, kapsu prázdnú,
dojdi aj s pěsničkú, s chudobnú voničkú, ukážu Ti, na zahrádce, hvězdu jasnú,
dojdi aj s pěsničkú, s chudobnú voničkú, ukážu Ti, na zahrádce, hvězdu jasnú.
Dybych já věděla, čí sú to koníčky
VIZ "Kdybych já věděla, čí sú to koníčky".
Dyž sem jel k asendě, jel sem pod pérečkem, dyž sem jel k asendě, jel sem pod pérečkem,
dívala sa na mě, milá okénečkem, dívala sa na mě, milá okénečkem.
Nedívej se za mnú, očka Ti vypadnú, nedívej se za mnú, očka Ti vypadnú,
měla ses dívati, dokáď bylas pannú, měla ses dívati, dokáď bylas pannú.
Dokáď bylas pannú, panenkú poctivú, dokáď bylas pannú, panenkú poctivú,
dávali Ti chlapci, gořalenku sladkú, dávali Ti chlapci, gořalenku sladkú.
Gořalenku sladkú a červené víno, gořalenku sladkú a červené víno,
neměla ses vdávat, nebylo Ti pilno, neměla ses vdávat, nebylo Ti pilno.
Ej, hora, hora, zelená hora,
a z tej horenky, kdosi ma volá, a z tej horenky, kdosi ma volá.
Volá ma, volá, galánka moja,
príď k nám, šohajku, su sama soma, príď k nám, šohajku, su sama soma.
A já něpríděm, není mně možná,
musím napásti do rána koňa, musím napásti do rána koňa.
Koně napasem, drevo dovezem,
už Ťa, má milá, veru nevezmem, už Ťa, má milá, veru nevezmem.
** Ej, nad Pálavú, vyšla hvězdička, napoj mně milá, mého koníčka, mého koníčka.
Cože mu dáváš, seno aj oves, pověz mně milá, s kým si spala dnes, s kým si spala dnes.
Spala sem spala, se svú mamičkú, Ty už k nám nechoď, múj šohajíčku, múj šohajíčku.
* Ej, pole, polečko, zorané, ej, pole, polečko, zorané,
ej, jak sa potěším, když v něm uvidím, šohajkové koně vrané,
ej, jak sa potěším, když v něm uvidím, šohajkové koně vrané.
Ej, pole, polečko, široké, ej, pole, polečko, široké,
ej, jak sa potěším, když v něm uvidím, moje dívča černooké,
ej, jak sa potěším, když v něm uvidím, moje dívča černooké.
** Ej, vy páni vy, vy nevíte co nového, já vám to povím,
ej, vy páni vy, vy nevíte co nového, já vám to povím,
ve Strážnici verbujú, na dva bubny bubnujú, na vojnu berú,
ve Strážnici verbujú, na dva bubny bubnujú, na vojnu berú.
Galánečko má, jsi-li ke mně neuprimná, já sa také dám,
galánečko má, jsi-li ke mně neuprimná, já sa také dám,
dám sa mezi vojáky, dostanu nové šaty, a koňa taky,
dám sa mezi vojáky, dostanu nové šaty, a koňa taky.
Až já budu stát, v širém poli na patroli, príď sa podívat,
až já budu stát, v širém poli na patroli, príď sa podívat,
príď sa na mňa podívat, jedním prstem zakývat, alebo dvoma,
príď sa na mňa podívat, jedním prstem zakývat, alebo dvoma.
MÍSTO "jedním prstem zakývat, alebo dvoma"
SE NĚKDY ZPÍVÁ "bílým šátkem zamávat, a budeš moja" NEBO
"bílým šátkem zakývat, a mně sbohem dát".
** Generál Laudon jede skrz vesnici, generál Laudon jede skrz ves,
jede skrz vesnici, má bílou čepici, generál Loudon jede skrz ves,
jede skrz vesnici, má bílou čepici, generál Loudon jede skrz ves.
Stůj, kdo tam? Patrola. Jaká? Vojenská. Kdo jí vede? Ženská. Jaká? Strakatá (apod.)
Strakatou, strakatou, tu já mám nejradši, strakatou, strakatou, tu já mám rád.
Já jí pomiluju, vona zase mě, mě, mě, že je strakatá, trápí srdce mé,
já jí pomiluju, vona zase mě, mě, mě, že je strakatá, trápí srdce mé.
Dále se zpívá od začátku "Genrál Laudon..." a obměňují se vlastnosti patroly.
* Halí, belí, koně v zelí, a hříbátka v petrželi.
VERZE 1:
* ? Háj, háj, háj, háj, zelený háj, na mňa sa, děvčico, nespoléhaj,
budeš-li sa spoléhati, potom budeš banovati.
Chrást, chrást, chrást, zelený chrást, daj ně, Bože, něco ukrást,
lebo koňa, lebo voly, ej, lebo dívča po mej vôli.
VIZ TÉŽ "Hej, háj, hej, háj, zelený háj, ..., doma šohajku, doma líhaj".
Hore potúčky, zelené lúčky,
kdo vás kosiť bude, synek malúčky, kdo vás kosiť bude, synek malúčky.
Synek malúčky, chodí po dvoře,
a on si hořachá, ach Bože Bože, a on si hořachá, ach Bože Bože,
Na novej hoře, syneček oře,
vyoral zelinku, sadiť ju može, vyoral zelinku, sadiť ju može.
Zelinko malá, kdybych Ťa znala,
já by sobě šohajíčka pričarovala, já by sobě šohajíčka pričarovala.
Není jedného a i druhého,
já by sobě vybírala ze sta jedného, já by sobě vybírala ze sta jedného,
* Hovorané, Hovorané, pěkné koně majú,
když jedú přes pole, muziky jim hrajú, když jedú přes pole, muziky jim hrajú.
Zahrajte nám, muzikanti, my budem verbovat,
přespolní děvčata, budeme milovat, přespolní děvčata, budeme milovat.
Dočkajte vy, frajárečky, muziky už hrajú,
šohajci z Hovoran, koníčky sedlajú, šohajci z Hovoran, koníčky sedlajú.
VIZ TÉŽ "Těšičané, Mikulčané, majú koně vrané".
Husári jedú, koně si vedú, husári jedú, koně si vedú,
tam pri Šaštíně, na tem kopečku, koně sedlajú,
tam pri Šaštíně, na tem kopečku, koně sedlajú.
Kdo tým koňom pán, švarný šohaj sám, kdo tým koňom pán, švarný šohaj sám,
on chcel oklamat, švarnú děvečku, oklamal sa sám,
on chcel oklamat, švarnú děvečku, oklamal sa sám.
Ide forman dolinou, ide forman dolinou,
a zbojníci bučinou a zbojníci bučinou.
Postoj, furman, nešíbaj, postoj, furman, nešíbaj,
predné kone vypriahaj, predné kone vypriahaj.
Načo by ich vypriahal, načo by ich vypriahal,
ja som s Tebou nezbíjal, ja som s Tebou nezbíjal.
Keď si, zbojník, taký pán, keď si, zbojník, taký pán,
vypriahaj si kone sám, vypriahaj si kone sám.
Keby to bolo v poli, keby to bolo v poli,
nebol by Ti po vôli, nebol by Ti po vôli.
Ale že je to v horách, ale že je to v horách,
v tých zbojníckych komorách, v tých zbojníckych komorách.
Vy byste ma zabili, vy byste ma zabili,
do bučiny hodili, do bučiny hodili.
VIZ TÉŽ "Jede Jano dolinú, jede Jano dolinú".
SAMOSTATNÁ PÍSNIČKA:
** Ja keď sa Janoško na vojnu bral, prišel pod okénko, smutně volal,
podaj že mně milá, podaj trochu vody, lebo ve mně moje, srdco zhorí,
podaj že mně milá, podaj trochu vody, lebo ve mně moje, srdco zhorí.
A já bych Ti dala trochu vody, ale sa já bojím Tvojich koní,
neboj sa má milá, neboj koňa mého, šak leží šablenka, podla něho,
neboj sa má milá, neboj koňa mého, šak leží šablenka, podla něho.
MÍSTO "na vojnu bral" SE NĚKDY ZPÍVÁ "do vojny bral".
VIZ TÉŽ "Keď ma v tom Kubíně odobrali, tak mi tí pánové povedali".
VIZ TÉŽ "Keď mi prišla karta narukovať, dal som si muziku došikovať".
SMĚS:
** Ja keď sa Janoško na vojnu bral, prišel pod okénko, smutně volal,
podaj Ty mně milá, podaj trochu vody, lebo ve mně moje, srdco zhorí,
podaj Ty mně milá, podaj trochu vody, lebo ve mně moje, srdco zhorí.
A já bych Ti dala trochu vody, ale sa já bojím Tvojich koní,
neboj sa má milá, neboj koňa mého, šak leží šablenka, podla něho,
neboj sa má milá, neboj koňa mého, šak leží šablenka, podla něho.
Keď mi prišla karta narukovať, dal som si muziku došikovať,
páni muzikanti, zahrajte mi čardáš, prvého októbra, rukovať mám,
páni muzikanti, zahrajte mi čardáš, prvého októbra, rukovať mám.
Keď mi prišla karta k rukovanie, moja milá čas je rozejdenie,
s Bohom tu ostávaj, dobre sa tu mávaj a na mňa smutného, nězabyvaj,
s Bohom tu ostávaj, dobre sa tu mávaj a na mňa smutného, nězabyvaj.
** Jaké je to hezké, dva kováři v měste, dva a dva kováři na rynku,
jaké je to hezké, dva kováři v měste, dva a dva kováři na rynku,
jeden bude kovat, a druhý milovat, ša- a šafářovic Andulku,
jeden bude kovat, a druhý milovat, ša- a šafářovic Andulku.
Vzkázala mě včera, šafářova dcera, ze a ze dvorečka ze dvora,
vzkázala mě včera, šafářova dcera, ze a ze dvorečka ze dvora,
že mně dá šáteček, vyšívaný všecek, do- a dokolečka dokola,
že mně dá šáteček, vyšívaný všecek, do- a dokolečka dokola.
Neber si synečku, ze dvora dcérečku, ze a ze dvorečka ze dvora,
neber si synečku, ze dvora dcérečku, ze a ze dvorečka ze dvora,
ona má sukničky, ucouraný všecky, do- a dokolečka do kola,
ona má sukničky, ucouraný všecky, do- a dokolečka do kola.
Jano z hory jede, ej, Jano z hory jede, krivé drevo veze, krivé drevo veze.
Hajný sa ho pýtá, ej, hajný sa ho pýtá, nač to drevo bude, nač to drevo bude.
Huslí naděláme, ej, huslí naděláme, draho poprodáme, draho, poprodáme.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Taký som lahučký, jako to pérečko,
poď se mnú tancovat, moja galánečko".
* Já do lesa nepojedu, já do lesa nepudu, kdyby na mě hajný přišel, on by mě vzal sekeru.
Sekera je za dva zlatý, a topůrko za tolar, kdyby na mě hajný přišel, on by mě to všecko vzal,
sekera je za dva zlatý, a topůrko za tolar, kdyby na mě hajný přišel, on by mě to všecko vzal.
* Já husárek malý, boty roztrhaný,
já na vojnu nepojedu, až budu mít nový, já na vojnu nepojedu, až budu mít nový.
Tatíček to slyšel, ven z komůrky vyšel,
boty mu dal udělati, na vojnu jet musel, boty mu dal udělati, na vojnu jet musel.
** Já mám panenku, za horama, cesta je dlouhá k ní,
vyšlapu já jí, koníčkama, až pojedu za ní,
hyja hou, pojedou, za pannou, rozmilou,
svážu jim hřívu pentličkama, pak vesele klusat budou.
Čtyři páry bílejch koní, podkovy jim pěkně zvoní, ty mě povezou, rovnou za Tebou,
čtyři páry bílejch koní, a ty nikdo nehoní, až za naší zahradou, prásknu bičem nad hlavou.
Vstávej kováři, koně kovej, ať dlouho nečekám,
dvě podkověnky, mě ukovej, ty já si ponechám,
jednu z nich, tu já dám, té milé, co rád mám,
vstávej, kováři, koně kovej, vždyť zítra můžeš dlouho spát.
Čtyři páry bílejch koní, podkovy jim pěkně zvoní, ty mě povezou, rovnou za Tebou,
čtyři páry bílejch koní, a ty nikdo nehoní, až za naší zahradou, prásknu bičem nad hlavou.
TATO PÍSNIČKA MÁ TÉŽ NÁZEV "Čtyři páry bílejch koní, podkovy jim pěkně zvoní".
Já už to políčko nedoorám, než zajde sluníčko tam k těm horám,
nechám stát koníčky na ouvrati, budu Tě, Mařenko, milovati,
nechám stát koníčky na ouvrati, budu Tě, Mařenko, milovati.
Jen počkej, Jeníčku, Ty můj milej, než zajde sluníčko, pole zorej,
až pole dooráš, přijď ke mně zas, na sladké hubičky, máš ještě čas,
až pole dooráš, přijď ke mně zas, na sladké hubičky, máš ještě čas.
Jede Jano dolinú, jede Jano dolinú, a zbojníček dubinú, a zbojníček dubinú.
Stoj formánku, nešvihaj, stoj formánku, nešvihaj, vrané koně vyprihaj, vrané koně vyprihaj.
Keď si zbojník taký pán, keď si zbojník taký pán, vypríhaj si koně sám, vypríhaj si koně sám.
VIZ TÉŽ "Ide forman dolinou, ide forman dolinou".
* Jede šohaj z Vídňa, má koníčka šimla,
na něm podkověnky, ej, ze samého stříbra, na něm podkověnky, ej, ze samého stříbra.
To je, Bože, to je, potěšení moje,
když mě můj koníček, ej, přeskakuje oje, když mě můj koníček, ej, přeskakuje oje.
Oje přeskakuje, na obě dvě strany,
to je, Bože, to je, ej, můj koníček vraný, to je, Bože, to je, ej, můj koníček vraný.
? Jede Valach na hody, do Ruslavskej hospody,
nechá si tam čtvrťák nalejt, tej šmatlavej potvory,
nechá si tam čtvrťák nalejt, tej šmatlavej potvory.
Jede Valach z hostiny, ztratil ženu z fošiny,
dybys byla dobrá žena, byla by sas držala,
dybys byla dobrá žena, nebyla bys vypadla.
Kdybys Ty byl dobrý muž, spravil by sis dobře vůz,
dybys byla dobrá žena, byla by sas držala,
dybys byla dobrá žena, nebyla bys vypadla.
Ale že si ožralec, a na ženu nedbalec,
kdybych já ťa enem jednú, mohla dostať pod palec,
kdybych já ťa enem jednú, mohla dostať pod palec.
Jedna sestra brata mala,
jedna sestra brata mala, na vojnu ho vystrájala, na vojnu ho vystrájala,
jedna sestra brata mala, na vojnu ho vystrájala, na vojnu ho vystrájala.
Keď on sadal na koníčka,
keď on sadal na koníčka, vypadla mu podkovička, vypadla mu podkovička,
keď on sadal na koníčka, vypadla mu podkovička, vypadla mu podkovička.
Sestra mu ju podávala,
sestra mu ju podávala, prežalostne zaplakala, prežalostne zaplakala,
sestra mu ju podávala, prežalostne zaplakala, prežalostne zaplakala.
Neplač sestra, nenariekaj,
neplač sestra, nenariekaj, dva rôčky tu na mňa počkaj, dva rôčky tu na mňa počkaj,
neplač sestra, nenariekaj, dva rôčky tu na mňa počkaj, dva rôčky tu na mňa počkaj.
Dva rôčky už pominuli,
dva rôčky už pominuli, môjho brata doma není, môjho brata doma není,
dva rôčky už pominuli, môjho brata doma není, môjho brata doma není.
A vy páni generáli,
a vy páni generáli, kde ste môjho brata dali, kde ste môjho brata dali,
a vy páni generáli, kde ste môjho brata dali, kde ste môjho brata dali.
Tam on leží v šírom poli,
tam on leží v šírom poli, hlavičku má na dve poly, hlavičku má na dve poly,
tam on leží v šírom poli, hlavičku má na dve poly, hlavičku má na dve poly,
Tam on leží pri Dunaji,
tam on leží pri Dunaji, zahrabaný v čiernej zemi, zahrabaný v čiernej zemi,
tam on leží pri Dunaji, zahrabaný v čiernej zemi, zahrabaný v čiernej zemi.
* Jenom ty mě, můj koníčku, jenom Ty mě, pěkně nes,
jenom ty mě, můj koníčku, jenom Ty mě, pěkně nes,
dám ti dělat podkověnky, dám ti dělat podkověnky, ještě dnes,
dám ti dělat podkověnky, dám ti dělat podkověnky, ještě dnes.
VIZ TÉŽ "A já mám koníčka vraného, na štyry noženky kutého".
Kanonýr Jabůrek
VIZ "Tam u Královýho Hradce, lítaly tam koule prudce".
* Kdybych byla ptáčkem, tím malým zpěváčkem,
zatočila bych se, zatočila bych se, nad vaším dvorečkem,
zatočila bych se, zatočila bych se, nad vaším dvorečkem.
Nad vaším dvorečkem, nad vaší maštalí,
podívala bych se, podívala bych se, co chlapci dělají,
podívala bych se, podívala bych se, co chlapci dělají.
Jeden trávu seče, druhý koně češe,
třetí za stolečkem, červeným inkoustem, psaníčko jí píše,
třetí za stolečkem, červeným inkoustem, psaníčko jí píše.
Když psaníčko napsal, žalostně zaplakal,
škoda je Tě holka, holka modrooká, že jsem Tě nedostal,
škoda je Tě holka, holka modrooká, že jsem Tě nedostal.
Když jsem Tě nedostal, vem si bratra mého,
a tak se dostaneš, a tak se dostaneš, do rodu našeho,
a tak se dostaneš, a tak se dostaneš, do rodu našeho.
Do rodu našeho, do naší světničky,
a tam si budeme, a tam si budeme, dávati hubičky,
a tam si budeme, a tam si budeme, dávati hubičky.
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ NEBO TŘI SLOKY.
* Kdybych já věděla, čí sú to koníčky,
nažala bych já jim zelenej travičky, nažala bych já jim zelenej travičky.
Kdybych já věděla, že sú to milého,
nažala bych já jim ovsa zeleného, nažala bych já jim ovsa zeleného.
VIZ TÉŽ "Zdaleka já poznám, kerý šohaj šidí".
* Když jsem byl malučký, malušenký, pásal jsem koníčky u voděnky,
chytili mňa, pobili mňa, malučko živého nechali mňa,
chytili mňa, pobili mňa, malučko živého nechali mňa.
Když jsem byl malučký pacholíček, stoupil mi koníček na malíček,
jouvej, jouvej, to to bolí, snad sa mně malíček nezahojí,
jouvej, jouvej, to to bolí, snad sa mně malíček nezahojí.
Když jsem byl malučký, malušenký, žádný sa nezeptal ani, čí jsi,
jak jsem vyrost, našli jste mňa, na vojnu k husarom vzali ste mňa,
jak jsem vyrost, našli jste mňa, na vojnu k husarom vzali ste mňa.
VIZ TÉŽ "Dyž sem byl malučký pacholíček, stúpil ně koníček na malíček".
* Když jsem já ty koně pásal, přišla na mě dřímota,
když jsem já ty koně pásal, přišla na mě dřímota,
dří, a dří, a dřímotěnka, koně vešli do žita,
dří, a dří, a dřímotěnka, koně vešli do žita.
Prišel na mě šelma sedlák, toho žita hospodář,
prišel na mě šelma sedlák, toho žita hospodář,
co, Ty šelmo, co tu děláš, že ty koně v žite máš,
co, Ty šelmo, co tu děláš, že ty koně v žite máš.
A já nejsem žádný šelma, já jsem hodné matky syn,
a já nejsem žádný šelma, já jsem hodné matky syn,
kdyby mně to jiný řekl, tomu bych se postavil,
kdyby mně to jiný řekl, tomu bych se postavil.
Sedm let jsem u vás sloužil, a nic jste mi nedali,
sedm let jsem u vás sloužil, a nic jste mi nedali,
jenom jednu košulenku, a tu jste mi zas vzali,
jenom jednu košulenku, a tu jste mi zas vzali.
Sedm let jsem u vás sloužil, a nic jsem vám neukrad,
sedm let jsem u vás sloužil, a nic jsem vám neukrad,
jenom jednu košulenku, a pro tu jsem z půdy spad,
jenom jednu košulenku, a pro tu jsem z půdy spad.
*** Když sem já jel okolo vrat, zavoňal mně karafiát,
když sem já jel okolo, srdéčko mňa bolelo, že jsem nebyl včera u vás,
když sem já jel okolo, srdéčko mňa bolelo, že jsem nebyl včera u vás.
Ale já k vám zajtra půjdu, vašu mamku prosit budu,
mamko moja, mamko má, já Vás prosím pre Boha, dajte Vy mně Vašu dceru,
mamko moja, mamko má, já Vás prosím pre Boha, dajte Vy mně Vašu dceru.
A když mně ju nechcete dát, dajte si ju vymalovat,
dajte si ju aj za sklo, aby sa Vám nestesklo, možete sa na ňu dívat,
dajte si ju aj za sklo, aby sa Vám nestesklo, možete sa na ňu dívat.
? Keď já iděm k vám, na muziku hrám,
stroj sa milá, stroj sa, stroj sa milá, stroj sa, stroj sa ku dverám.
Stojím u dverí, volám otevri,
otevri mně milá, holuběnka sivá, mé potěšení, mé potěšení.
Však bych si Ťa milá nevzal, lebo s Tebou cigán ležal,
ležal, ležal, ale málo, keď už bolo bílé ráno.
A vy formané, kšírujte koně, a vy formané, kšírujte koně,
ztratila jsem vínek, můj zlatý prstýnek, u mé matere.
U mé mateře, v truhle zavřené, u mé mateře, v truhle zavřené,
červeným šátečkem, milého srdéčkem, je vyplněné.
Bílé ráno, kde sa vzalo, že sa dívčo nevyspalo,
bílé ráno, bílušičké, bylo spaní malušičké.
Keď sem išel, išel, keď sem išel, išel, z Očkova, z Očkova, z Očkova, z Očkova,
opadla ně mému, koníčku vranému, podkova, podkova, podkověnka nová,
opadla ně mému, koníčku vranému, podkova, podkova, podkověnka nová.
Išli za mnú išli, išli za mnú išli, vojáci korláci, vojáci korláci,
ja už sa ně z mého, koníčka vraného, podkověnka vrací, podkověnka vrací,
ja už sa ně z mého, koníčka vraného, podkověnka vrací, podkověnka vrací.
Koně moje vrané, pěkně kšírované,
kto vás sedlať bude, až budu na vojně, kto vás sedlať bude, až budu na vojně.
Šabličku mi dali, ani sa něptali,
jak mňa má matička, tažko vychovali, jak mňa má matička, tažko vychovali.
Frajerečka moja, ja Ťa pekně prosím,
až sa z vojny vrátim, Těba si vziať musím, až sa z vojny vrátim, Těba si vziať musím.
* ? Koupím já si, koně vraný, až na tu vojnu půjdu,
koupím já si, koně vraný, až na tu vojnu půjdu,
a na Tebe, moje milá, na Tebe zapomenu,
a na Tebe, moje milá, na Tebe zapomenu.
na koníčka, si vyskočím, šavlička zablejskne se,
na koníčka, si vyskočím, šavlička zablejskne se,
mojí ze všech, znejmilejší, žalostí puká srdce,
mojí ze všech, znejmilejší, žalostí puká srdce.
Tajná láska, ta mě trápí, ach, ta mě vyspat nedá,
tajná láska, ta mě trápí, ach, ta mě vyspat nedá,
protože já, říci nesmím, že Ty jsi moje milá,
protože já, říci nesmím, že Ty jsi moje milá.
? Loučil se mladý voják, loučil se s dívenkou svou,
buď tady s Bohem, dívenko drahá, jdu bránit vlast milenou,
buď tady s Bohem, dívenko drahá, jdu bránit vlast milenou.
Tři dny jsem na stráži stál, rudý žár kolem mne plál,
a tu můj mladý koníček vraný, přežalostně zařechtal,
a tu můj mladý koníček vraný, přežalostně zařechtal.
Neřechtej můj koníčku, musím věrně tu stát,
když my dva spolu se nesejdem, má pro nás kdo zaplakat,
když my dva spolu se nesejdem, má pro nás kdo zaplakat.
Zapláče dívenka má, zapláče pro milého,
zapláče máma, zapláče táta, pro syna ztraceného,
zapláče máma, zapláče táta, pro syna ztraceného.
*** Mikulecká dědina, malovaná, malovaná,
a v ní bývá moja milá, a v ní bývá moja milá, frajárenka starodávná,
a v ní bývá moja milá, a v ní bývá moja milá, frajárenka starodávná.
Když já jedu dědinú, s jatelinú, s jatelinú,
hledím na tu zahrádečku, hledím na tu zahrádečku, kde sem stával s frajárečkú,
hledím na tu zahrádečku, hledím na tu zahrádečku, kde sem stával s frajárečkú.
U zahrádky lavečka, je nizúčká, je nizúčká,
kalina tam nad ňú voní, kalina tam nad ňú voní, druhý šohaj s milú chodí,
kalina tam nad ňú voní, kalina tam nad ňú voní, druhý šohaj s milú chodí.
Mikulecká dědino, malovaná, malovaná,
dyž ťa v tichej noci přejdu, pod okénko milej dojdu, jak Ťa milá zapomenu,
dyž ťa v tichej noci přejdu, pod okénko milej dojdu, jak Ťa milá zapomenu.
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ NEBO TŘI SLOKY.
** Mikulecké pole, hluboko orané, mikulecké pole, hluboko orané,
orali ho, hej háj, orali, milej koně vrané,
orali ho, hej háj, orali, milej koně vrané.
Koně ho orali, šohajek rozséval, koně ho orali, šohajek rozséval,
a na nebi, hej háj, vysokém, skřivánek píseň zpíval,
a na nebi, hej háj, vysokém, skřivánek píseň zpíval.
Můj koníčku ryzovraný, proč si smutný, neveselý,
či ťa trápí zbroja moja, lebo šabla ocelová,
či ťa trápí zbroja moja, lebo šabla ocelová.
Mňa netrápí zbroja Tvoja ani šabla ocelová,
a mňa trápja Tvé ostrožky, co bodajú moje bočky,
a mňa trápja Tvé ostrožky, co bodajú moje bočky.
Bubny bijú, trúby vřešťá, daj nám, Bože, daj nám ščesťá,
ocel skáče po oceli, rúbajú sa chlapci smelí,
ocel skáče po oceli, rúbajú sa chlapci smelí.
NĚKDY SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ SLOKY.
Na breclavskej pile, stojá koně šimlé
VIZ "Pri breclavskej pile, stojá koně šimlé".
* Na silnici do Prášil, jeden mladý cestář žil,
a kamení, a kamení, a kamení tam roztloukal, když silnici štěrkoval,
a kamení, a kamení, a kamení tam roztloukal, když silnici štěrkoval.
Paní v zlatém kočáře, uviděla cestáře,
a povídá, a povídá, a povídá cestáři náš, těžkou práci tady máš,
a povídá, a povídá, a povídá cestáři náš, těžkou práci tady máš.
Cestář na to odpoví, krásná paní to se ví,
kdybych já moh, tak jako pán, jezdit ve zlatém kočáře, nedělal bych cestáře,
kdybych já moh, tak jako pán, jezdit ve zlatém kočáře, nedělal bych cestáře.
*** Nešťastný šafářův dvoreček, nešťastný šáfářův dvůr,
nešťastný šafářův dvoreček, nešťastný šáfářův dvůr,
když jsem jel okolo, srdce mne bolelo, zařechtal můj vraný kůň,
když jsem jel okolo, srdce mne bolelo, zařechtal můj vraný kůň.
Neřechtej můj vraný koníčku, objedem třikrát kolem,
neřechtej můj vraný koníčku, objedem třikrát kolem,
jestli je upřímná, Andulka rozmilá, vyjde mi ze dvora ven,
jestli je upřímná, Andulka rozmilá, vyjde mi ze dvora ven.
Trikrát jsme dvoreček objeli, kůň se na vrata vzpíná,
trikrát jsme dvoreček objeli, kůň se na vrata vzpíná,
copak je novýho, u děvčete mýho, že vrata neotvírá,
copak je novýho, u děvčete mýho, že vrata neotvírá.
I když mě, má milá, zanecháš, přece jsem na světě rád,
i když mě, má milá, zanecháš, přece jsem na světě rád,
může mně Pánbůh dát, že budu milovat, děvče jak karafiát,
může mně Pánbůh dát, že budu milovat, děvče jak karafiát.
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ TŘI SLOKY.
*** Okolo Hradce, v malé zahrádce, rostou tam tři růže, carara,
okolo Hradce, v malé zahrádce, rostou tam tři růže,
jedna je červená, druhá je bílá, třetí kvete modře, carara,
jedna je červená, druhá je bílá, třetí kvete modře.
Vojáci, jdou vojáci jdou, Bože, jaká je to krása,
vojáci, jdou vojáci jdou, pěkně v řadách za sebou,
vojáci, jdou vojáci jdou, každé dívčí srdce jásá,
vojáci, jdou vojáci jdou, pěkně v řadách za sebou.
Kobylka malá, kovat se nedá, kováři nechce stát, potvora,
kobylka malá, kovat se nedá, kováři nechce stát,
tak jako má milá, když se na mě hněvá, hubičku nechce dát, potvora,
tak jako má milá, když se na mě hněvá, hubičku nechce dát.
Vojáci, jdou vojáci jdou, Bože, jaká je to krása,
vojáci, jdou vojáci jdou, pěkně v řadách za sebou,
vojáci, jdou vojáci jdou, každé dívčí srdce jásá,
vojáci, jdou vojáci jdou, pěkně v řadách za sebou.
Kobylka malá, kovat se dala, kováři postála, je hodná,
kobylka malá, kovat se dala, kováři postála,
tak jako má milá, když se udobřila, hubičku mi dala, je hodná,
tak jako má milá, když se udobřila, hubičku mi dala.
Vojáci, jdou vojáci jdou, Bože, jaká je to krása,
vojáci, jdou vojáci jdou, pěkně v řadách za sebou,
vojáci, jdou vojáci jdou, každé dívčí srdce jásá,
vojáci, jdou vojáci jdou, pěkně v řadách za sebou.
MÍSTO "je hodná" SE NĚKDY ZPÍVÁ "potvora":
"tak jako má milá, když se udobřila, hubičku mi dala, potvora,"
REFRÉN SE NĚKDY ZPÍVÁ (PŘIDÁVÁ SE "jak husy"):
Vojáci, jdou vojáci jdou, Bože, jaká je to krása,
vojáci, jdou vojáci jdou, pěkně v řadách za sebou, jak husy,
vojáci, jdou vojáci jdou, každé dívčí srdce jásá,
vojáci, jdou vojáci jdou, pěkně v řadách za sebou.
TATO PÍSNIČKA MÁ TÉŽ NÁZEV "Vojáci, jdou vojáci jdou".
Ore šohaj ore, na vysokej hore, ore šohaj ore, na vysokej hore,
jeho žlté vlásky, vetrík prefukuje.
Jeho žlté vlásky, zlatú farbu majú, jeho žlté vlásky, zlatú farbu majú,
myjavské dievčence, za ním pozerajú.
VIZ TÉŽ "Od Myjavy hore, to myjavské pole".
Otvírajte sa, strážnické brány,
k asendě jede, šohájek švarný, k asendě jede, šohájek švarný.
K asendě jede, k strážnickéj míre,
tam sa má vysléct, až do košele, tam sa má vysléct, až do košele.
V košuli stojí, na rozkaz čeká,
až pan generál, naňho zavolá, až pan generál, naňho zavolá.
Pálavské vršky, už sa bělajú, Pálavské vršky, už sa bělajú,
už mně koníčka, grošovaného, už mně sedlajú,
už mně koníčka, grošovaného, už mně sedlajú.
Nalej frajárko, nalej vínečka, nalej frajárko, nalej vínečka,
ať mňa netrefí, ať sa mně vyhne, divá kulička,
ať mňa netrefí, ať sa mně vyhne, divá kulička.
Divá kulička, zlatá šavlička, divá kulička, zlatá šavlička,
kdo by pucoval, kdo by krmíval, mého koníčka,
kdo by pucoval, kdo by krmíval, mého koníčka.
Přešlo roků pár, kůň sa vrátil sám, přešlo roků pár, kůň sa vrátil sám,
a jeho milý, koníček sivý, smutně zařehtal,
a jeho milý, koníček sivý, smutně zařehtal.
* Pod kopcem Hostýnem, hospoda malovaná, pod kopcem Hostýnem, hospoda malovaná,
a v ní šenkérečka dobré vínko dává, a v ní šenkérečka dobré vínko dává.
Dojeli k ní páni, hej, pod okénkem stáli, dojeli k ní páni, hej, pod okénkem stáli,
švarnú šenkérečku o vínečko ptali, švarnú šenkérečku o vínečko ptali.
Nalej nám šenkérka, hej, vína červeného, nalej nám šenkérka, hej, vína červeného,
my budeme zpívat do rána bílého, my budeme zpívat do rána bílého,
Šenkérka no nesla, hej, cérečka ho lela, šenkérka no nesla, hej, cérečka ho lela,
pověz nám šenkérko, je-li to Tvá dcera, pověz nám šenkérko, je-li to Tvá dcera.
Pod Kravíma horama, veselo tam bývá,
kohúti pestro zpívajú, už se rozednívá, kohúti pestro zpívajú, už se rozednívá,
Běž šohajku už je čas, zanech kamarády,
koníčky bujné okšíruj, za zubaté brány, koníčky bujné okšíruj, za zubaté brány.
Firháňka se pohnula, milá vzadu stála,
obejdi hore humnama, by Ťa nepoznala, obejdi hore humnama, by Ťa nepoznala.
Když skřivánek zazpívá, v bořeckým políčku,
tiskne ju k sobě v náručí, prosí o hubičku, tiskne ju k sobě v náručí, prosí o hubičku.
VERZE 1:
*** Pod našima okny teče vodička, napoj mě, má milá, mého koníčka.
Já ho nenapojím, já se koně bojím, já se koně bojím, že sem maličká,
já ho nenapojím, já se koně bojím, já se koně bojím, že sem maličká.
Můj koníček vraný, ten nic nedělá, jenom když mu řekneš, že jsi má milá.
On Ti hlavu sehne, ani se Ti nehne, ani se Ti nehne, holka rozmilá,
on Ti hlavu sehne, ani se Ti nehne, ani se Ti nehne, holka rozmilá.
Pod našima okny roste z růže květ, pověz mi, má milá, proč Tě mrzí svět.
Mě ten svět nemrzí, mě jen hlava bolí, mě jen hlava bolí, plakala bych hned,
mě ten svět nemrzí, mě jen hlava bolí, mě jen hlava bolí, plakala bych hned,
Pod našima okny roste oliva, pověz mi, má milá, kdo k vám chodívá.
K nám nikdo nechodí, neb o mě nestojí, neb o mě nestojí, že jsem chudobná,
k nám nikdo nechodí, neb o mě nestojí, neb o mě nestojí, že jsem chudobná.
VERZE 2:
*** Pod našima okny teče vodička, napoj mě, má milá, mého koníčka,
já Ti koňa nenapojím, já sa Tvého koňa bojím,
já sa Tvého koňa bojím, že sem maličká,
já Ti koňa nenapojím, já sa Tvého koňa bojím,
já sa Tvého koňa bojím, že sem maličká.
Pod našima okny roste z růže květ, pověz mě, má milá, proč Tě mrzí svět,
a mě ten svět nic nemrzí, mě jen velmi hlava bolí,
mě jen velmi hlava bolí, plakala bych hned,
a mě ten svět nic nemrzí, mě jen velmi hlava bolí,
mě jen velmi hlava bolí, plakala bych hned.
Pod našima okny roste oliva, pověz mě, má milá, kdo k vám chodívá,
a k nám nikdo nechodívá, k nám sa všichni chodit bojá,
k nám sa všichni chodit bojá, že sem chudobná,
a k nám nikdo nechodívá, k nám sa všichni chodit bojá,
k nám sa všichni chodit bojá, že sem chudobná.
SAMOSTATNÁ PÍSNIČKA:
** Po potoce chodila, na kačeny volala,
po potoce chodila, na kačeny volala,
kač, kač, kač, kačena, nasypem Ti zeleného jačmeňa,
kač, kač, kač, kačena, nasypem Ti zeleného jačmeňa.
Já ječmena nejídám, ošidit sa Ti nedám,
já ječmena nejídám, ošidit sa Ti nedám,
falešné oči máš, za jinýma, za jinýma, pozeráš,
falešné oči máš, za jinýma, za jinýma, pozeráš.
Za jinýma každý den, za mnú jednú za týden,
za jinýma každý den, za mnú jednú za týden,
eště aj v sobotu, keď má dívča, keď má dívča, robotu,
eště aj v sobotu, keď má dívča, keď má dívča, robotu.
Keď má dívča, keď má sact, Ty jí dojdeš zavazact,
keď má dívča, keď má sact, Ty jí dojdeš zavazact,
a keď má buchty péct, Ty jí dojdeš, Ty jí dojdeš, šecky zest,
a keď má buchty péct, Ty jí dojdeš, Ty jí dojdeš, šecky zest.
Nechoď šohaj v sobotu, keď má dívča robotu,
nechoď šohaj v sobotu, keď má dívča robotu,
prídi Ty v nedělu, postélku Ti, postélku Ti ustelu,
prídi Ty v nedělu, postélku Ti, postélku Ti ustelu.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Háj, háj, háj, háj, zelený háj,
na mňa sa děvčico, nespoléhaj", VERZE 2.
NĚKDY SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ NEBO TŘI SLOKY.
SOUČÁST SMĚSKY:
** Po potoce chodila, na kačeny volala, po potoce chodila, na kačeny volala,
kač, kač, kač, kačena, nasypem Ti zeleného jačmeňa,
kač, kač, kač, kačena, nasypem Ti zeleného jačmeňa.
Já ječmena nejídám, ošidit sa Ti nedám, já ječmena nejídám, ošidit sa Ti nedám,
falešné oči máš, za jinýma, za jinýma, pozeráš,
falešné oči máš, za jinýma, za jinýma, pozeráš.
Za jinýma každý den, za mnú jednú za týden, za jinýma každý den, za mnú jednú za týden,
eště aj v sobotu, keď má dívča, keď má dívča, robotu,
eště aj v sobotu, keď má dívča, keď má dívča, robotu.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Háj, háj, háj, háj, zelený háj,
na mňa sa děvčico, nespoléhaj", VERZE 2.
*** Pri breclavskej pile, stojá koně šimlé, pri breclavskej pile, stojá koně šimlé,
dojeli tam na na nich, chlapci Lanžhočané, dojeli tam na na nich, chlapci Lanžhočané.
Lanžhočané pyšní, prečo stě k nám prišli, Lanžhočané pyšní, prečo stě k nám prišli,
my nemáme pro vás, malované izby, my nemáme pro vás, malované izby.
Nemáme nemáme, malovat si dáme, nemáme nemáme, malovat si dáme,
to vám Lanžhočané, kvúli uděláme, to vám Lanžhočané, kvúli uděláme.
MÍSTO "Pri breclavskej pile" SE NĚKDY ZPÍVÁ "Na breclavskej pile".
* Pri Dunaji šaty perú, kde husari mašírujú,
poznala milá milého, smutně volala na něho,
poznala milá milého, smutně volala na něho.
Milý, milý, milujem Ťa, za sto zlatých vykúpím Ťa,
za sto zlatých ma nědajú, lebo husárou němajú,
za sto zlatých ma nědajú, lebo husárou němajú.
Keby já byl prostý voják, to by bolo všetko inak,
ale já som velkým pánom, u švadrony kapitánom,
ale já som velkým pánom, u švadrony kapitánom.
VERZE 1 (MORAVSKÁ):
** Pri trenčanskej bráně, stoja koně vrané, pri trenčanskej bráně, stoja koně vrané,
vysedajú chlapci, vysedajú chlapci, vysedajú na ně,
vysedajú chlapci, vysedajú chlapci, vysedajú na ně.
Na koně sedajú, na Boha volajú, na koně sedajú, na Boha volajú,
Bože nám pomáhaj, Bože nám pomáhaj, v našem bojováňú,
Bože nám pomáhaj, Bože nám pomáhaj, v našem bojováňú.
Bože nám pomáhaj, aj Panna Maria, Bože nám pomáhaj, aj Panna Maria,
aby nezhynula, aby nezhynula, Moravská krajina,
aby nezhynula, aby nezhynula, Moravská krajina.
Moravská krajina, červené jablúčko, Moravská krajina, červené jablúčko,
nebojte sa chlapci, nebojte sa chlapci, vyhrajem lahúčko,
nebojte sa chlapci, nebojte sa chlapci, vyhrajem lahúčko.
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ TŘI SLOKY.
VIZ TÉŽ "Za trenčanskú bránú, na tom širém poľu".
VERZE 2 (SLOVENSKÁ):
** Pri trenčianskej bráně, stojá koně vrané, pri trenčianskej bráně, stojá koně vrané,
vysedajú chlapci, vysedajú chlapci, vysedajú na ně,
vysedajú chlapci, vysedajú chlapci, vysedajú na ně.
Jak na ně sadali, na Boha volali, jak na ně sadali, na Boha volali,
Bože nám pomáhaj, Bože nám pomáhaj, v našem bojovaní,
Bože nám pomáhaj, Bože nám pomáhaj, v našem bojovaní.
Bože nám pomáhaj, aj Panna Mária, Bože nám pomáhaj, aj Panna Mária,
aby bola šťastná, aby bola šťastná, Slovenská krajina,
aby bola šťastná, aby bola šťastná, Slovenská krajina.
Proč ten jetelíček, trávu převyšuje,
proč každá panenka, falešně miluje, proč každá panenka, falešně miluje.
Některá falešně, některá zas nesmí,
počkejte rodiče, Bůh vás trestat musí, počkejte rodiče, Bůh vás trestat musí.
Sami jste si vzali, co se vám líbilo,
a mě zbraňujete, co by mě těšilo, a mě zbraňujete, co by mě těšilo.
Těšívala by mě, moje Andulička,
teď mě těšit bude, na vojně šavlička, teď mě těšit bude, na vojně šavlička.
Po boku šavlička a koníček vraný,
vzpomeň, moje milá, na mé milování, vzpomeň, moje milá, na mé milování.
Na mé milování, na moji dobrotu,
že jsem k vám chodíval, každičkou sobotu, že jsem k vám chodíval, každičkou sobotu.
Každičkou sobotu, sedmkrát za týden,
co jsem matce líbal, ruce každičký den, co jsem matce líbal, ruce každičký den.
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ TŘI SLOKY.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "U studánky seděla, do tiché vody hleděla".
SAMOSTATNÁ PÍSNIČKA:
*** ? Rež, rež, rež, drobná rež, na co sa Ty, moja milá, za mnú dreš,
rež, rež, rež, drobňučká, eště si Ty, moja milá, malučká.
Hop sa s ňú, pod třešňú, nech sa jí ty harafice roztresú,
hop sa s ňú, stará je, zuby sa jí škobrtajú, ráda je.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Po potoce chodila, na kačeny volala".
SMĚS:
*** ? Rež, rež, rež, drobná rež, na co sa Ty, moja milá, za mnú dreš,
rež, rež, rež, drobňučká, eště si Ty, moja milá, malučká.
Hop sa s ňú, pod třešňú, nech sa jí ty harafice roztresú,
hop sa s ňú, stará je, zuby sa jí škobrtajú, ráda je.
Po potoce chodila, na kačeny volala, po potoce chodila, na kačeny volala,
kač, kač, kač, kačena, nasypem Ti zeleného jačmeňa,
kač, kač, kač, kačena, nasypem Ti zeleného jačmeňa.
Já ječmena nejídám, ošidit sa Ti nedám, já ječmena nejídám, ošidit sa Ti nedám,
falešné oči máš, za jinýma, za jinýma, pozeráš,
falešné oči máš, za jinýma, za jinýma, pozeráš.
Za jinýma každý den, z mnú jednú za týden, za jinýma každý den, z mnú jednú za týden,
eště aj v sobotu, keď má dívča, keď má dívča, robotu,
eště aj v sobotu, keď má dívča, keď má dívča, robotu.
Háj, háj, háj, háj, zelený háj, na mňa sa, děvčico, nespoléhaj,
budeš-li sa spoléhati, ej, potom budeš banovati.
Chrást, chrást, chrást, zelený chrást, daj ně, Bože, něco ukrást,
lebo koňa, lebo voly, ej, lebo dívča po mej vôli.
VERZE 1:
Rosička na trávu sedá, syneček koníčky hledá,
nehledaj synečku koně, sama sem poslala pro ně.
Ani k nám šohajku nechoď, ani mňa od muzik nevoď,
bráňá mně mamička moja, nesmím byt frajárka Tvoja.
A dyž mňa má milá nechceš, hledaj si frajára kde chceš,
šak já si frajárku najdu, len co si prez pole zajdu.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Ej, strakaté volečky, co vy sa ohlédáte".
VERZE 2:
Rosička na trávu sedá, syneček koníčky hledá,
nehledaj synečku koně, sama sem poslala pro ně.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Ej, strakaté volečky, co vy sa ohlédáte".
** Roste drobná, jatelinka, mezi horama, sázela jí, moja milá, svejma rukama,
trhala jí, trhala, do šátečku vázala, přijel pro ňu, šohajíček, s dvouma koňama,
trhala jí, trhala, do šátečku vázala, přijel pro ňu, šohajíček, s dvouma koňama.
Sadaj milá, na koníčka, keď ja Ti kážem, já tu Tvoju, věrnú lásku, do šátku svážem,
Tvoja láska, moja čest, ta se musí světem nést, ta se musí, moja milá, do světa roznést,
Tvoja láska, moja čest, ta se musí světem nést, ta se musí, moja milá, do světa roznést.
** Slovák som, aj Slovák budem, čierne čižmy nosiť budem,
Slovák som, aj Slovák budem, čierne čižmy nosiť budem.
Čierne čižmy od čižmára, podkovienky od kovára,
čierne čižmy od čižmára, podkovienky od kovára.
VERZE 1:
* Smutný večer bez měsíčka, ostala jsem bez synečka,
sama smutná doma sedím, z okénečka k lesu hledím, šohajek je odvedený,
sama smutná doma sedím, z okénečka k lesu hledím, šohajek je odvedený.
Vyšla hvězda nad lesíčkem, túží srdce za synečkem,
túží, volá, vrať sa zpátky, dojdi do našej zahrádky, rozkvétajú tam fialky,
túží, volá, vrať sa zpátky, dojdi do našej zahrádky, rozkvétajú tam fialky.
Za tým lesem, za horama, můj syneček s dragúnama,
leží v poli na kamení, posílá mi pozdravení, po hvězdičce po jediné,
leží v poli na kamení, posílá mi pozdravení, po hvězdičce po jediné.
VERZE 2 - POSLEDNÍ SLOKA:
Za Dunajem v tom ležení, šohajek je odvedený,
on tam leží na kameni, po hvězdičce každodenní, posílá mi pozdravení,
on tam leží na kameni, po hvězdičce každodenní, posílá mi pozdravení.
* Spadla mi, šablička, z vraného koníčka,
poď mi ju milá podat, já musím mašírovat, poď mi ju milá podat, já musím mašírovat.
Poď, milá, poď honem, spadla mi na kamen,
ať sa mi nerozlomí, palášek ocelový, ať sa mi nerozlomí, palášek ocelový.
Jak mu ju, podala, žalostně plakala,
já kdybych Ťa, synečku, já nebyla poznala, já kdybych Ťa, synečku, já nebyla poznala.
Počkej jen, má milá, Andulko rozmilá,
až z vojny přijdu domů, za ženu si Tě vezmu, až z vojny přijdu domů, za ženu si Tě vezmu.
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ NEBO TŘI SLOKY.
Studená rosenka padá, šohajek koníčky hladá,
nehladaj šohajku koně, sama sem poslala pro ně.
Ani k nám šohajku nechoď, ani si muziky nevoď,
vzkázali maměnka moja, nesmím být frajárka Tvoja.
A keď ňa má milá nechceš, hladaj si frajára kde chceš,
a já si frajárku najdu len co si přes pole zajdu.
* Sú rodiče, synka měli, na vojnu ho dat moseli,
jeho mamka plakala, že ho ťažko chovala,
jeho mamka plakala, že ho ťažko chovala.
Proč mamičko, proč pláčete, šak na vojnu nepújdete,
pújde na ňu koníček, na koníčku syneček,
pújde na ňu koníček, na koníčku syneček.
Teče voda zpod Záhora, zpod Záhora do jazera,
všechny mosty pobrala, ten poslední nechala,
všechny mosty pobrala, ten poslední nechala.
VERZE 1:
* Šohaju, šohaju, vaši Ťa hľadajú, šohaju, šohaju, vaši Ťa hľadajú,
že koníčky vrané, že koníčky vrané, obroku nemajú, obroku nemajú,
že koníčky vrané, že koníčky vrané, obroku nemajú, obroku nemajú.
Nemajú, nemajú, však oni počkajú, nemajú, nemajú, však oni počkajú,
však já musím čekat, však já musím čekat, až mi na stúl dajú, až mi na stúl dajú,
však já musím čekat, však já musím čekat, až mi na stůl dajú, až mi na stúl dajú.
Šohaju, šohaju, všeci Ťa haňajú, šohaju, šohaju, všeci Ťa haňajú,
takej hany nemáš, takej hany nemáš, jakú Ti dávajú, jakú Ti dávajú,
takej hany nemáš, takej hany nemáš, jakú Ti dávajú, jakú Ti dávajú.
NĚKDY SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ SLOKY.
VERZE 2:
* Šohaju, šohaju, vaši Ťa hľadajú, šohaju, šohaju, vaši Ťa hľadajú,
že koníčky vrané, že koníčky vrané, obroku nemajú, obroku nemajú,
že koníčky vrané, že koníčky vrané, obroku nemajú, obroku nemajú.
Mamičko, tatíčku, dajťe jim obroku, mamičko, tatíčku, dajťe jim obroku,
já idu za milú, já idu za milú, mám cestu dalekú, mám cestu dalekú,
já idu za milú, já idu za milú, mám cestu dalekú, mám cestu dalekú.
Šohaju, šohaju, všeci Ťa haňajú, šohaju, šohaju, všeci Ťa haňajú,
takej hany nemáš, takej hany nemáš, jakú Ti dávajú, jakú Ti dávajú,
takej hany nemáš, takej hany nemáš, jakú Ti dávajú, jakú Ti dávajú.
NĚKDY SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ SLOKY.
* Tam u Královýho Hradce, lítaly tam koule prudce,
z kanónů a flintiček, do ubohejch lidiček.
U kanónu stál a pořád ládo-ládo-ládo, u kanónu stál a pořád ládoval.
Kmáni, šarže, oficíři, kobyly i kanonýři,
po zemi se válejí, rány je moc pálejí.
U kanónu stál a pořád ládo-ládo-ládo, u kanónu stál a pořád ládoval.
Vzdor hroznému dešti kulek, feuerwerker Franc Jabůrek,
s luntem u kanónu stál, a pánvičku pucoval.
U kanónu stál a pořád ládo-ládo-ládo, u kanónu stál a pořád ládoval.
Přiletěla koule prudce, utrhla mu obě ruce,
a on honem boty sundal, a nohama ládoval.
U kanónu stál a pořád ládo-ládo-ládo, u kanónu stál a pořád ládoval.
TATO PÍSNIČKA MÁ TÉŽ NÁZVY "Kanonýr Jabůrek" NEBO "A on pořád stál".
Teče voda od Trenčína čistá, plače o mě galánečka hezká,
plače o mě ruky zalamuje, že se pro mě vraný kuň kšíruje,
Neplač o mě moje potěšení, šak už se mně šijú šaty nový,
šaty nový výložky červený, neplač o mě moje potěšení.
VIT TÉŽ "Za Breclavú teče voda čistá".
Ten chlumecký zámek, je za lesem, ten chlumecký zámek, je za lesem,
vzali mě na vojnu, nevěděl sem, vzali mě na vojnu, nevěděl sem.
Když vzali, tak vzali, já tam půjdu, když vzali, tak vzali, já tam půjdu,
se svojí šavličkou, bít se budu, se svojí šavličkou, bít se budu.
Šavlička broušená, na dvě strany, šavlička broušená, na dvě strany,
konec je našemu, milování, konec je našemu, milování.
Můj koníček vraný, pěkně skáče, můj koníček vraný, pěkně skáče,
ale má panenka, tuze pláče, ale má panenka, tuze pláče.
Ti pavlovští úřadové, tvrdého srdéčka, oni sobě dali nalit, starého víněčka,
jak sa podnapili, tak sa uradili, kterého by šohajíčka, na vojnu chytili,
bohatého škoda, može robit doma, a chudobný šohajiček, musí jet do pola.
Už múj milý v maštalence, vrané koně češe, ohlídá sa z boka na bok, co mu milá nese,
nese mu závdanek, řeťaz, puta, zámek, kady by měl mašírovat, přes brněnský zámek,
nese mu závdanek, řeťaz, puta, zámek, kady by měl mašírovat, přes brněnský zámek.
A já se Tě za takovej, závdavek neprosím, já takovej závdaneček, za kloboučkem nosím,
nosím já ho, nosím, ani ho neztratím, a na Teba, moja milá, zapomenout musím,
nosím já ho, nosím, ani ho neztratím, a na Teba, moja milá, zapomenout musím.
To kyjovské pole rozhon rozorané, to kyjovské pole rozhon rozorané,
rozkutnul šohajek štyry koně vrané, rozkutnul šohajek štyry koně vrané.
Rozkutnul, rozkutnul, nemože jich chytnút, rozkutnul, rozkutnul, nemože jich chytnút,
nemože šohajek od milej odvyknút, nemože šohajek od milej odvyknút.
* Ťažko stě, maměnko, synka chovala, ťažko stě, maměnko, synka chovala,
však Vy ste věděla, však Vy ste věděla, že je vojna zlá,
však Vy ste věděla, však Vy ste věděla, že je vojna zlá.
Šijte mně, maměnko, košulku tenkú, šijte mně, maměnko, košulku tenkú,
a já si ju vezmu, až pojedu k Vídňu, na tu vojnu zlú,
a já si ju vezmu, až pojedu k Vídňu, na tu vojnu zlú.
* U Lanžhota na dolině, pase dívča vrané koně,
došli k ní hajníci z pola, zajali koně do dvora,
došli k ní hajníci z pola, zajali koně do dvora.
Neberte ně vrané koně, ty koníčky nejsú moje,
neberte ně vrané koně, mosela bych platit za ně,
neberte ně vrané koně, mosela bych platit za ně.
Tu máš, milá, tri tolare, jeden hrubý a dva malé,
vem ich, milá, vem ich k sebě, dneskaj večer dojdu k Tebě,
vem ich, milá, vem ich k sebě, dneskaj večer dojdu k Tebě.
* U muziky su já chlap, doma koně žerú žlab,
a já povím tatovi, dajtě koňa rasovi, a já povím tatovi, dajtě koňa rasovi.
Z kostí budú hrebeně, z kože budú remeně,
z huby bude klepadlo, z ricy bude zrcadlo, z huby bude klepadlo, z ricy bude zrcadlo,
Husárovi dobre je, nic nerobí jen pije,
štyry groše na den má, eště z teho milej dá, štyry groše na den má, eště z teho milej dá.
* U panského dvora, náš Vitoušek orá, strakaté volečky má,
až pole doorá, na mě si zavolá, on mě už z daleka zná,
až pole doorá, na mě si zavolá, on mě už z daleka zná.
Marně Ty, můj milej, Vitoušku rozmilej, marně Ty na mě voláš,
volej ve dne v noci, není Ti pomoci, mě se už nedovoláš,
volej ve dne v noci, není Ti pomoci, mě se už nedovoláš.
* U studánky seděla, do tiché vody hleděla,
spatřila malou rybičku, jak polykala vodičku,
spatřila malou rybičku, jak polykala vodičku.
Rybičko ty jsi němá tvář, já slyšela, že kouzla znáš,
ty víš co trápí srdce mé, ty víš kde můj miláček je,
ty víš co trápí srdce mé, ty víš kde můj miláček je.
Rybka se z vody vynoří, a takto k dívce hovoří,
netrap se dívko pro něho, najdi si hocha jiného,
netrap se dívko pro něho, najdi si hocha jiného.
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ SLOKY.
Už je slunko z tej hory ven, už je slunko z tej hory ven,
stávaj milá, je bílý den, hej, hej, stávaj milá, je bílý den.
Stávaj hore, frajárečko, stávaj hore, frajárečko,
pojedeme na polečko, hej, hej, pojedeme na polečko.
Stávaj hore, je den bílý, stávaj hore, je den bílý,
už sme žitko pokosili, hej, hej, už sme žitko pokosili.
*** Už mně koně vyvádějí, už mně koně sedlají,
už mně koně vyvádějí, a hornysti troubějí,
už mně koně vyvádějí, a hornysti troubějí.
Přestaňte mně koně sedlat, přestaňte mně troubiti,
přestaňte mně koně sedlat, já se musím loučiti,
přestaňte mně koně sedlat, já se musím loučiti.
Nejprve s mojí matičkou, která mě vychovala,
podruhý s mojí panenkou, která mě milovala,
podruhý s mojí panenkou, která mě milovala.
Děkuji Vám, má matičko, za Vaše vychování,
děkuji Ti, má panenko, za Tvoje milování,
děkuji Ti, má panenko, za Tvoje milování.
Válka na Itálii
VIZ "Sluníčko zachází za hory černé, do zákopů táhnou řady nesmírné".
V Mikulčickým, dolním konci, kalinečka kvete, a múj milý, premilený, daleko ve světě,
na vraném koni jede, šablenku pri boku, čakaj na mňa, moja milá, čakaj mňa po roku,
na vraném koni jede, šablenku pri boku, čakaj na mňa, moja milá, čakaj mňa po roku.
A keď prešel, rok aj druhý, kalinečka zvjadla, a ta naša, verná láska, ve světě zapadla.
Pri Dunaju je cesta, celá zkrvavená, na ní leží múj šohajek, hlava porúbaná,
pri Dunaju je cesta, celá zkrvavená, na ní leží múj šohajek, hlava porúbaná.
* V Mistříně na dolině, je tam pěkný rybníček, v Mistříně na dolině, je tam pěkný rybníček,
brodí tam koně, v studenej vodě, ej, švarný šohajíček,
brodí tam koně, v studenej vodě, ej, švarný šohajíček.
Frajárka za ním došla, nechtěla koně česat, frajárka za ním došla, nechtěla koně česat,
kdybys má milá, pyšná nebyla, nemusela bys bečat,
kdybys má milá, pyšná nebyla, nemusela bys bečat.
V Mistříně na dolině, je tam pěkný rybníček, v Mistříně na dolině, je tam pěkný rybníček,
koně tam brodí, už k nám nechodí, ej, švarný šohajíček,
koně tam brodí, už k nám nechodí, ej, švarný šohajíček.
* Vyletěla laštověnka, vyletěla laštověnka, zaletěla do maštale, mezi štyri koně vrané.
Koníčky sa polekaly, koníčky sa polekaly, moju milú pošlapali, moju milú pošlapaly.
? Vy, moje koníčky, hý, vije, vije, jedu vás plavit do starej Dyje,
jedu vás okúpať, do čistej vody, mosíte sa blýšťat, mosíte sa blýšťat, na naše hody,
jedu vás okúpať, do čistej vody, mosíte sa blýšťat, mosíte sa blýšťat, na naše hody.
Pod májú vesele nám zařechtajte, muzikantú sa nic nelekajte,
má milá vás dojde, popleskať za to, tu bych já neměnil, tu bych já neměnil, ani za zlato,
má milá vás dojde, popleskať za to, tu bych já neměnil, tu bych já neměnil, ani za zlato.
* Za Dunajkem, za tým hájkem,
Za hájíčkem, za zeleným, ej, za hájíčkem, za zeleným, ej, ore dívča z volkem jedným.
Ore, ore, preorává, ej, ore, ore, preorává, ej, máti na ňu zavolala.
Pojeď céro, pojeď domu, ej, pojeď céro, pojeď domu, ej, dala sem ťa nevím komu.
Dala sem ťa za Janíčka, ej, dala sem ťa za Janíčka, ej, za Janíčka, za zbojníčka.
Janíček je čilý zbojník, ej, Janíček je čilý zbojník, ej, on zná v horách každý chodník.
Každý chodník, každú cestu, ej, každý chodník, každú cestu, ej, kerá ke kerému mestu.
SAMOSTATNÁ PÍSNIČKA:
Zahraj mně muzika, lebo já Ťa prosím, mám tu galánečku, tancovať s ňú musím.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Čos to milá, čos myslela".
SMĚS:
Zahraj mně muzika, lebo já Ťa prosím, mám tu galánečku, tancovať s ňú musím.
Cos to milá, cos myslela, že si na ten sobáš išla, duša má.
Pomyslela sem na sebe, že nebudem žena Těbe, duša má.
Tancuj se mnú, milá moja, však nebudeš žena moja, duša má.
Poščaj mně, galáne, tanečnice Tvojej, nech si zatancujem, keď tu nemám svojej.
Zatancuj si, synku, zatancuj si se mnú, dokaď Ťa husáre, na vojnu nevezmú.
Až budú husáre, do vojny verbovať, budeš ma, děvenko, budeš ma banovať.
Pásla děvenka páva, mezi horama sama,
prišli tam za ňú páni, pojeď děvenko s námi, prišli tam za ňú páni, pojeď děvenko s námi.
A já bych s váma jela, kemu bych páva dala,
pusti ho dolú vodú, poď s námi na svobodu, pusti ho dolú vodú, poď s námi na svobodu.
Za Lanžhotem v poli, hospůdečka stojí,
a v něj sa sjížďajú, hej, ty vojanští páni, a v něj sa sjížďajú, hej, ty vojanští páni.
Keď sa dosjížďali, za stůl posedali,
šenkérku volali, hej, šenkérku volali, šenkérku volali, hej, šenkérku volali.
Šenkérečko milá, nalej že nám vína,
já vám nenaleju, hej, vzali ste ně syna, já vám nenaleju, hej, vzali ste ně syna.
* Za Lanžhotem v poli, studánečka vody, studená je,
za Lanžhotem v poli, studánečka vody, studená je,
keď sem já tam oral, a v ní sem napájal, vrané koně moje, vrané koně moje,
keď sem já tam oral, a v ní sem napájal, vrané koně moje, vrané koně moje.
Nedaleko z pola, frajárka mňa volá, šátek v ruce,
nedaleko z pola, frajárka mňa volá, šátek v ruce,
jak úsměv slunéčka, je má frajárečka, tej dám svoje srdce, tej dám svoje srdce,
jak úsměv slunéčka, je má frajárečka, tej dám svoje srdce, tej dám svoje srdce.
Koníčky mé vrané, už sú napájané, a zas ořú,
koníčky mé vrané, už sú napájané, a zas ořú,
večera dobrého, ránka veselého, dočkat se nemožú, dočkat se nemožú,
večera dobrého, ránka veselého, dočkat se nemožú, dočkat se nemožú.
NĚKDY SE ZPÍVÁ JEN PRVNÍ SLOKA NEBO DVĚ SLOKY.
** Za trenčanskú bránú, na tom širém poľu, za trenčanskú bránú, na tom širém poľu,
chlapci Moravané, chlapci Moravané, na koně sedajú,
chlapci Moravané, chlapci Moravané, na koně sedajú.
Na koně sedajú, na Boha volajú, na koně sedajú, na Boha volajú,
Bože nám pomáhaj, Bože nám pomáhaj, v našem bojovaňju,
Bože nám pomáhaj, Bože nám pomáhaj, v našem bojovaňju.
Bože nám pomáhaj, aj Panna Maria, Bože nám pomáhaj, aj Panna Maria,
aby nezhynula, aby nezhynula, Moravská krajina,
aby nezhynula, aby nezhynula, Moravská krajina.
VIZ TÉŽ "Pri trenčanskej bráně, stoja koně vrané".
Žitečko už dozrává aj ta pšenička, z okénka na mě mává pěkná dcérečka,
na veselském rynečku, v malovaném domečku,
já to vím, koho ráda má, v okénečku čekává,
na veselském rynečku, v malovaném domečku,
já to vím, koho ráda má, v okénečku čekává.
Usmálo se hned zrána zlaté slunéčko, podajte mně do džbána bílé vínečko,
koníčky své osedlám, vínečka vám chlapci dám,
budem hrát, pro tu dcérečku, na veselském rynečku,
koníčky své osedlám, vínečka vám chlapci dám,
budem hrát, pro tu dcérečku, na veselském rynečku.

 
Písničky o koních - seznam

Zpěvník "Moravské, české a slovenské lidové písničky" - texty

Písničky o lásce - texty

Písničky o víně - texty

Písničky o vojně - texty

Piesničky na rozlúčku - texty

Koledy - texty - texty koled, CD "Vánoční koledy z Moravy", další známé koledy.

© Petr Hejl